Thonet č. 18

Pokud mě sledujete také na Facebooku, pak víte, že jsem si na pár dní odskočila do Říma. Prostě si chvilku odfrknout, pokochat se památkami, nacpat mou milovanou italskou kuchyní a pozorovat tamní kulturu… O tom však dnešní článek nebude. Dnes vám totiž chci napsat o něčem úplně jiném – o mé další lásce, vedle italského jídla, která je však na 100 % česká a ač se v mém domově teprve rozkoukává, má za sebou už slušnou historii. Tahle česká holka se totiž jmenuje č. 18 a letos slaví své 30. narozeniny!  

Tu mou novou lásku jsem si domů dovezla těsně před výletem směr jih, a tak jsem vám jí ani nestihla pořádně v samostatném článku představit. A že si ho tahle dáma rozhodně zaslouží!

Ton / Thonet n. 18

Druhá šance pro nábytek

Mám sice svůj domov zařízený poměrně moderně, avšak o to raději pak prolézám bazary i půdy našich rodinných příbytků, kde hledám to, co jiní vyhazují nebo považují za staré krámy. Doma mi pak tyhle kousky dělají radost a obecně rozbíjí v mých očích určitou uniformitu jednotně moderních interiérů. Zkrátka jim dodávají jiskru. Navíc je pro mě toto pídění se po starých originálech i často lety ošoupaných kouscích moc příjemný adrenalin spojený s velkou zvědavostí. Co všechno mají tyhle kousky historie asi za sebou?

No a tak jsem takhle před nějakou tou nedělí při svých toulkách v online vodách narazila čirou náhodou na projekt, který se jmenuje Z pokoje do pokoje, jehož myšlenka mě prostě nadchla.

Cílem party, která za projektem stojí, totiž není nic méně ušlechtilého, než snaha dát nábytku a dalšímu bytovému vybavení druhou šanci a prostě ho nenechat skončit na smeťáku či jako topivo do kamen. Nábytek získají od původních majitelů, vlastními silami zrenovují a pošlou dále „k adopci“. Zkrátka v čem jeden už nevidí smysl, druhý jako by v něm poklad nalezl. No není to skvělý nápad, jak tak trochu zkrotit konzumní způsob života, který tak často a rádi jako společnost vedeme? 🙂 Zkusili jste si už sami něco zrenovovat nebo oprášili starý kousek po babičce, namísto toho, abyste si do obchodu dojeli pro nový? Uvidíte, že váš vztah k takovému kousku se ihned znásobí…

Z pokoje do pokoje, vedle prodeje zrenovovaného nábytku, zároveň rozjíždí na pražském Florenci parádní komunitní dílnu, kam si brzy budete moci přijít sami svůj nábytek zrenovovat zapůjčeným nářadím, anebo se už nyní můžete zúčastnit některého workshopu třeba s truhlářem, který vás to naučí.

Dávám všechny čtyři palce nahoru a fandím, aby se nadále dařilo tuto moc pěknou myšlenku udržet a dále šířit!

Ton / Thonet n. 18

Ton / Thonet n. 18

Thonko, thonetko!

…a tak jsme zde, v dílně Z pokoje do pokoje, s tou mou kráskou č. 18 od české firmy TON zažily osudové setkání. Vlastně ne tak úplně plánované. Původně jsem si totiž jela na Florenc vyzvednout pouze sympatický stojan na noviny, který je pěkné retro a určitě se na něj ještě dostane. Tímto se ti, stojánku, omlouvám, ale thonetka holt tentokrát dostane přednost.

Na jednu z těchto dokonalých židlí jsem narazila už hned u vstupu do nové dílny, kterou tým Z pokoje do pokoje buduje. No a když jsem zjistila, že se vzadu ukrývá ještě pár krásek, dokonce už zrenovovaných, které si tam jen tak posedávaly tiše v koutku kolem stolečku, bylo jasné, že mě odtud dostanou možná tak heverem… 🙂

…domů jsem nakonec odjížděla metrem tak trochu jako exot v jedné ruce staronovou židli a ve druhé stojánek a kabelku.

Ton / Thonet n. 18
Židle Thonet č. 18 v celé své kráse

Ikona jménem TON

Věděli jste, že název značky společnosti TON vlastně znamená zkratku slov „Továrna na Ohýbaný Nábytek“ a je nejstarší společností vyrábějící tento typ nábytku na světě?

Továrnu založil Michael Thonet se syny v Bystřici pod Hostýnem už v roce 1861 (údajně šlo však až o druhou Thonetovu továrnu na tento typ nábytku). V roce 1953 pak společnost změnila svůj název na stávající jméno TON a k Bystřickému závodu se přidružilo několik dalších menších.

Po šedesáti letech, v roce 2013, spatřilo světlo světa nové logo společnosti s dnes už ikonickým modelem židle č. 14. Pro svou dobrou cenu, nízkou váhu i pevnost si získal tento model oblibu nejprve ve vídeňských kavárnách (odtud se jí říká „kavárenská židle“) a následně i po celém světě, kde se jí dodnes prodalo už více než 80 milionů kusů! Nebudeme si nic nalhávat, nesedí se na ní zrovna dvakrát pohodlně, tedy ne dlouho. Co já vím, je to proto, aby „kavárenští povaleči“ nesrkali jedno kafe dvě hodiny a kšefty se hýbaly. 🙂

V roce 2015 pak představila firma u své kolekce Split tzv. rozštěp masivního dřeva, který je vlastně ručním způsobem ohýbání dřeva do protichůdných směrů. Tento počin vynesl TONu dokonce několik designových ocenění, a to včetně prestižního Red Dot Award.

Thonetovy židle se postupně během své historie usídlily na úřadech, v domácnostech a ozdobily kulturní sály. Jsou praktické, lehké, trvanlivé a prostě a zkrátka pěkné. Často na ně narazíte také na fotkách skandinávských interiérů, kde se rozšířily pro svou jednoduchost, krásný design i kvalitní přírodní materiál.

Židle č. 18 je jedním z prvních modelů, který se v bystřické továrně začal vyrábět a je dodnes součástí produktového portfolia.  První kousek vykoukl na světlo světa v roce 1876. Ta má holka je trochu mladší – narozena v roce 1897 a myslím, že ještě pěknou řádku let tady s námi bude. Postarám se o to, aby jí u mě bylo dobře. 🙂

Ton / Thonet č. .18
Mix starého a nového nemusí vypadat vůbec špatně. Rozkládací jídelní stůl z původního borovicového masivu je také bazarovým úlovkem po renovaci. Ostatní vybavení je nové.

 

Tak co? Také se pustíte do obcházení bazarů, prolézání půd či sklepů? Zkuste to. Alespoň dát alespoň jednomu kousku s historií druhou šanci a nový domov. Uvidíte, že vám to ještě X let bude vracet.

 

 

 

 

Zdroj doplňujících informací pro článek: www.ton.eu/cz, www.zpokojedopokoje.cz

Kam dále:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *