Všechny barvy a chutě Campo de‘ Fiori

Objevila jsem pár (trochu více) fotek, na které se v záplavě počítačových dat už trochu prášilo. A to je škoda. Jsou totiž ještě z našeho putování po Římě a myslím si, že právě teď s nastupujícím jarem, kdy se dny prodlužují a všichni máme chuť brouzdat stále více venku a hltat sluneční paprsky, si tuhle procházku rádi dopřejeme. Pojďte se spolu se mnou vydat na oblíbený a pestrobarevný trh Campo de Fiori. Po cestě tam si ještě nabídneme kávu a pokocháme bohatou historií číhající takřka za každým rohem tohoto historického města. Sbalte vše nezbytné na cestu. Vyrážíme!

Je příjemné a stále ještě zimní ráno. Ptáci si na stromech protahují křídla a natahují hrdla, aby nám mohli zapět svou ranní serenádu na cestě směrem do historického jádra antické kultury v samém srdci Říma.

Cestou na tržiště, které je jedním z našich dnešních cílů, se u Pantheonu zastavujeme u podezřelého automatu. Káva by nám takto ráno jistě přišla k chuti, jen by neměla být ve stavu „udělej si sám“. 🙂

Porcelán Fornasetti patří mezi mé vysněné kousky. Úplně vidím, jak by se tyto hodiny vyjímaly nad kuchyňskou linkou a dodávaly jí originální nádech starých časů.

Pantheon patří mezi nejzachovalejší antické památky a jeho monumentálnost mě opět i po druhé návštěvě Říma dostala. Vznikl už mezi lety 29 až 19 před naším letopočtem! Až do 15. století byl dokonce největší stavbou s klenutou kopulí na světě.

Z náměstí Piazza Navona už skoro slyšíme ryk trhu Campo de‘ Fiori, které je vzdálené, co by kamenem dohodil. Možná přeháním, ale rozhodně já si to tak v hlavě představuji. Miluju pozorovat ten rykot tržiště a překřikující se prodavače, kteří se vás snaží přesvědčit, že právě jejich zboží je to nejlepší a nejčerstvější. A ty barvy!

Tyhle zelené „krucánky“ jsou opravdu velká dobrota. Ochutnaly jsme je dušené v jednom bistru, aniž bychom vůbec tušily, co jíme. Až na trhu se nám dostalo vysvětlení i s receptem na výborný salát.

Po návštěvě trhu s italskými dobrotami cítíme akutní potřebu zakončit takovou exkurzi posezením nad dobrým jídlem a pitím. A nejlépe rovnou s výhledem na celé tržiště v záplavě slunečních paprsků.

Lanýže mají spoustu svých obhájců i odpůrců. My na ně nedáme dopustit a pizzou s lanýži jsme rozhodně nepochybily.

Přijde-li řeč na suvenýry, já jsem si jich rozhodně z tohoto „chrámu hojnosti“ odnesla více než dost. Pravda, že řada z nich mě opustila ihned po návratu domů jako dary rodině, ale ostatní už s úspěchem „likviduji“.

Jak se vám dnešní výlet líbil? Příště vás vezmu cournout se do Vatikánu, kde dnešní hřích obžerství, kterým článek končím, nahradíme statečným a trpělivým výšlapem do kopule Baziliky svatého Petra.

Mějte krásný den!

Kam dále:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *