Jak jsem zařizovala svou první kuchyň

Mám pro vás druhé pokračování článku o mé kuchyni, které bude tentokrát hlavně o té praktické stránce spíše než o fotkách, ale já věřím, že pro ty, kteří třeba zařizujete svou první kuchyň, bude mé povídání užitečné.

Na úvod musím uznat, že i po roce a předchozích třech vlastních návrzích na rozložení byla ta výsledná varianta tou pravou volbou do daného prostoru. Ona to totiž nebyla vůbec žádná sranda vymyslet, jak do toho úžasně atypického devítistěnu (jako fakt), do kterého je hlavní obytný prostor rozvržen, tu kuchyň inteligentně vměstnat a nacpat sem ještě obývací a jídelní část.

Pořád přemýšlím, nad čím asi uvažoval architekt, když to navrhoval, ale jsem si tak na 99,9 % jistá, že u toho měl potutelný výraz ve tváři (a možná decánko, dvě v sobě). Ale to nevadí. Přijala jsem směle výzvu a okamžitě zamítla variantu kuchyňského monolitu přes 4,5 metru stěny. Ano, i to byl původní návrh v plánu od developera, díky kterému mám dosud poněkud výstřední dekoraci nad jídelním koutem – zásuvku půl metru od stropu (původně na digestoř) a zárodek vývodu pro odtah páry (industriální styl frčí, ne?). Jako tělocvik je sice fajn, ale představa, že ho páchám v kuchyni při běhu z jedné strany místnosti na druhou, mě nijak neláká a věřím, že i toho svinčíku kolem by vznikalo mnohem víc při přenosu věcí sem a tam. Takže co s tím?

L-ko nebo ostrůvek? Ne, U-čko

Inu – zbývalo mi udělat L-ko či zkrátit linku a přidat ostrůvek…. Takže je logické, že z toho vzniklo nakonec U-čko, ne? 🙂 Ostrůvek je sice fajn, ale za a) nevešel by se sem, pokud bych nechtěla skákat přes roh sedačky jako přes kozu, a za b) pokud máte varnou desku a dřez každý na jiné části linky, tak to kluziště a obecně další potenciální nepořádek, co vám vzniká pod nohama opět při přenosu potravin sem a tam, asi taky nechcete zase tak často uklízet. Šlo by ještě to L-ko, ale tady už zapracovala má představivost, jak se mi krásně bude vařit při koukání na televizi a taky, že jo! Navíc se u přípravy jídla dá dobře povídat se všemi, co se zrovna nezapojí.

Kitchen Planning / Plánování kuchyně

Trocha praktické nalejvárny 

Kuchyň je z IKEA (hoďte kamenem, kdo z tohoto obchodu nic nemáte). Odstín dvířek je žlutobílý, typ Ringhult. Bohužel se o pár měsíců později přestal tento odstín tuším vyrábět, takže pápá má představo, že když zdemoluji jedny dvířka, tak je v pohodě vyměním za jedny nové, což je nesporný benefit, pokud kupujete kuchyň právě od této značky. Pravděpodobně by se případně dalo zjistit přímo dodávajícího výrobce, je-li jiný a zkusit si dle vzorníku jedny dvířka nějak ulovit, ale raději předpokládejme, že ta krásně naleštěná žlutobílá ještě pěknou řádku let vydrží bez úhony.

Rozměrově jsme na tom přibližně takto: 3,1 x 2,7 x 2 m. Nejvíc dala zabrat pracovní deska na míru (pokud nechcete mít v půlce půlostrůvku předěl, protože standardní desky prostě Ikea nedělá v takové šířce, jakou pro tyto účely potřebujete). U ní si vážně dali ve výrobě na čas. Třicet dní na dodání dodrželi přesně na den. Možná jsem trochu zpovykaná, ale čekala bych, že uříznout z celku tři, respektive čtyři kusy desky není zase taková trága, co zabere X týdnů. Přeci jen nejde o žádné truhlářské veledílo, ale budiž…

Instalace kuchyně mě stála tak dvě vrásky. Nicméně i přes menší peripetie s pány montéry doporučuji odbornou montáž, pokud sami nechcete strávit tři dny nad návody té obří skládačky. Na montáž navíc máte záruku, na vlastní kuchyňskou mozaiku si pak v případě, že nebude sedět, jak má, můžete postěžovat leda tak partnerovi/partnerce. Navíc z vlastní zkušenosti prohlašuji, že návody IKEA jsou pro mě i po celkem slušné puzzle praxi při skládání nábytku něco asi jako záhada Bermudského trojúhelníku – občas prostě nějaká součástka z balení záhadně zmizí nebo jí prostě nemůžu v tom kvantu věcí najít. Jindy zase, když už si myslíte, že máte tu správnou v ruce, namontujete a jste o stránku, dvě dále v návodu, tak zjistíte, že vám chybí přesně ten šroubek, co jste drželi v ruce a namontovali před tou stránkou, dvěma. No jo, nechte ženskou něco montovat. 🙂 Takže poučení z toho plyne, kuchyň svěřte odborníkům, nalijte si dvojku a obdivujte vznikající solitér zpovzdálí. Ušetříte si čas i nervy.

Pár tipů z vlastní zkušenosti

Celkově musím zhodnotit, že kuchyň z IKEA po roce užívání byl za mě dobrý kauf (ne, nejsem placena za svůj názor, byť za loňskou útratu v tomto obchodním domě bych se vůbec nezlobila). Kuchyň i spotřebiče, které odtud mám (vesměs střední verze vybavenosti spotřebičů), fungují doposud velmi dobře. Varná deska vaří, trouba troubuje, mikrovlnka vlní a ohřívá rychle.

Pokud budete zařizovat desku na míru konkrétně z IKEA, rovnou se smiřte, že můžete i pár týdnů čučet do útrob holých korpusů s dvířky a prostě čekat… Desky na míru totiž IKEE vyrábí (nebo alespoň v době mého nákupu vyráběl) externí dodavatel a, alespoň z mé zkušenosti, mu to poměrně dlouho trvá, nicméně termín dodrží na den, což je v pořádku (takže jsem vlastně jen já hnidopich).

Nepřeceňte vlastní síly při montáži kuchyně z obchodu. Odbornou montáž doporučuji už kvůli záruce na práce, jen je dobré, pokud už v průběhu s montéry průběžně konzultujete a tak trochu hlídáte i kvalitu práce (mnohem lépe, pokud jste žena, tak nechte celé vyřešit muže, občas tomu z praktického pohledu prostě rozumí trochu víc než my, co si budeme povídat). Co se nepovede kolikrát už nelze zvrátit (ano, ten půlcenťák desky trčící do prostoru mě vážně mrzí).

Plánujete-li ostrůvek či půlostrůvek, měla by být vzdálenost mezi oběma minimálně 120 cm. Ano, ALE. Kvůli prostorovému limitu (balkonovým dveřím na stěně) jsem kuchyň nakonec naplánovala s rozestupem jen 105 cm mezi půlostrůvkem a linkou u stěny. Je třeba pouze počítat s tím, že pokud třeba otevíráte myčku na jedné straně a zároveň třeba šuplík (s plnovýsuvem) na druhé, tak se uprostřed dvířka prostě potkají. Není to žádná trága, zvyknete si rychle. Já se takhle pravidelně zavírám do „ohrádky“, když z myčky uklízím hrnce do šuplíku, protože zůstanu uvězněná mezi otevřenými dvířky a taky to jde. 🙂

Pořiďte si šuplíky s plnovýsuvy (!!) Tak na tom se opravdu nedá šetřit. V IKEA samozřejmě pořídíte i násobně lacnější verze, ale i v případě, že v kuchyni nevaříte denně plnovýsuvy jsou takové kuchyňské „must have“.

Drawer with full extension / Šuplík s plnovýsuvem
Hle! Jeden plnovýsuv.

Šuplíky vs. skříňky – 1:0. Jestli jste mistři / mistryně v aerobiku, pak je pro vás nebude problém lovit hrnce či dokonce talíře a jiné nezbytnosti ze skříněk (hlavně těch spodních) bez vznikajících boulí (pro nás vysoké lidi to není žádný med). Nicméně pro běžné užívání z vlastní zkušenosti doporučuji spíše šuplíky se zmíněnými plnovýsuvy. Na vše vidíte, vše je po ruce. V severských zemích například bývá poměrně časté, že namísto horních skříněk si lidé pořizují spíše jen otevřené police, případně zůstává holá celá stěna nad pracovní deskou. Také jsem nad touto variantou přemýšlela, ale bohužel jsem nevymyslela, kam dát všechny ty hrnečky, skleničky, talíře a mističky tak, aby byly snadno dostupné a neprášilo se zbytečně na ně. Do půlostrůvku bohužel tolik šuplat nevměstnáte a obíhat linku z druhé strany, kde mám také úložné prostory, je dost nepraktické. Takže tak.

Pečlivě si zvažte, co bude kde umístěno. Nic nepodceňte. Pokud třeba vlastníte kuchyňské roboty, kteří po většinu času jsou zalezlí v útrobách linky, nezapomeňte, že je potřebujete někde uskladnit. Velmi se mi osvědčily dvě horní skříňky bez vnitřních poliček (stejně je můžete vždy dokoupit zvlášť) – jedna na parní hrnec, v druhé je aktuálně uskladněné světlo nad jídelní stůl, ale do budoucna počítám s inteligentnějším využitím. 🙂

Není nad chytré a praktické vychytávky. Jelikož moje kuchyň do daného rohu nebyla vůbec plánovaná, musela jsem se popasovat třeba i s tím, že někde zkrátka chyběly třeba elektrické zásuvky. Jelikož stěny jsou železobeton, přišlo nám jako menší zlo umístit je rovnou do pracovní desky.

Electrical socket in the worktop / Elektrická zásuvka do pracovní desky
Kuk!

Popasovat jsme se ale museli třeba také s topením, které bylo původně umístěno přímo pod oknem. Nechali jsme jej proto přesunout do hluchého rohu linky k balkonovým dveřím a udělali do desky radiátoru okýnko, aby na nás mohl dýchat v zimě teplý vzduch. 🙂

Radiator grille / Mřížka pro radiátor

Uvažujte také nad tím, kolik prostoru vlastně reálně potřebujete pro přípravu surovin a potřeb na vaření, pečení… (takový vál či podložka na těsto zabere relativně hodně místa). Od dřezu ke sporáku je zároveň vhodné mít relativně málo meziprostoru, však uvažte: omýt > nakrájet > dát do hrnce/na pánev. Tolik prostoru to zase nezabere a zbytečné bariéry mezi jen působí nepořádek.

A to je vše. Uf, to jsem se zase vypovídala. 🙂

 

Kam dále:

3 komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *